B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Stříbrnice leží 12 km západně od okresního města a ORP Uherské Hradiště a v přírodním parku Chřiby. Obcí protéká Medlovický potok s četnou řadou bezejmenných přítoků.

Obec se nachází na úpatí Chřibů. Horské pásmo Chřiby, se svou střední výškou 346, 6 m. n. m.nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat, se táhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka. Chřiby se rozkládají na území čtyř okresů:Kroměříž, Uherské Hradiště, Hodonín a Zlín. Lze je charakterizovat jako vesměs zalesněnou členitou vrchovinu, pro kterou je příznačný mladý erozní reliéf. Posláním Přírodního parku Chřiby je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření zdravého životního prostředí.

Celkově lze katastr obce označit jako území vyznačující se vysoce nadprůměrnou lesnatostí s převahou dřevin přírodní dřevinné skladby.

Antropogenní vlivy zasáhly především do úpatních částí pohoří - odlesněním či přeměnou listnatých porostů na jehličnaté, většinou smrkové (méně borové) monokultury, které dnes zaujímají asi čtvrtinu území. Výraznější změny v biotě, zejména v poměru dřevin přirozené listnaté skladby, podmínilo i stovky let trvající výmladkové hospodářství, pastva dobytka v lesích či hrabání steliva.

Jako na svou nejzápadnější lokalitu sem vnikla valašská kolonizace, která znamenala pomístné odlesnění i v centrální části pohoří. Odlesnění za účelem pastvy dobytka bylo na mnoha místech naštěstí jen dočasné. Tyto lokality jsou již znovu pokryty lesními porosty, většinou velmi vitálním bukem, který sem minulé generace lesníků vysadily.

Největší část půdy v katastru je využívána jako půda lesní, orná a pastviny (cca 80%). Dále se v zájmovém území nachází vinice a sady, louky, významný podíl mají také lada.

Z pohledu využití krajiny a její ekologické hodnoty stojí rozhodně za vyzvednutí kvalita lesů v celé zalesněné části katastru a také krajinná hodnota oblasti Stříbrnických pasek a charakteristické extenzívně využívané louky a pastviny. Pozitivním předpokladem je také charakteristické využití krajiny, kdy přechází orná půda přes louky nebo pastviny v lesní půdu. Tento přechod umožňuje rozvíjet víceúčelové využití ploch v katastru (zemědělská výroba, průmyslové zóny i rekreace, rybaření, chataření a kvalitní bydlení).

Základním geomorfologickým tvarem Chřibů jsou plošiny, které se nalézají v nadmořských výškách od 350 do 500 metrů. Tyto plošiny jsou od sebe odděleny sedly, údolími potoků (Salaška, Zlechovský potok, Dlouhá řeka a Kyjovka) a příkřejšími úseky svahů. Nad jejich úroveň vystupují vyvýšeniny (např. Brdo 587 m, Holý kopec 548 m), které buď samy představují izolované skály a skaliska jako doklad působení periglaciálních procesů, nebo mají na svém vrcholu a na svazích typické formy periglaciální modelace (mrazové sruby, kamenitá a balvanitá moře, kryoplanační plošiny apod.).

Většina údolí je, kromě mělkých oblastí u pramenů, hluboce zaříznutá s příkrými svahy, takže nejčastěji vytvářejí charakteristické písmeno V. Na těchto svazích se pak velmi hojně nacházejí izolované skály a mrazové sruby, které na povrchu mají četné drobné tvary (římsy, skalní misky a voštiny). V místech spojení krátkých údolí s hlavními údolími vznikly výrazné náplavové kužely.

Hojnými na těchto svazích jsou i sesuvy.

Velkým problémem zemědělsky využívaných ploch zůstává eroze půdy. Velké bloky orné půdy spolu s dlouhými svahy umožňují odnos svrchních půdních horizontů. Půdní sedimenty se hromadí ve dnech údolí, kde často způsobují zabahnění a zanášení koryt vodních toků. Pokud se vyskytnou přívalové srážky ve vhodném období, proudy vody a bahna napáchají značné škody i na budovách a zařízení v obcích. Tento problém je možno řešit jedině změnou struktury krajiny, úpravou osevních postupů, revitalizací vodních toků.

V lesních porostech se eroze půdy projevuje nejvíce na přibližovacích linkách a vývozních nezpevněných cestách. To je možno řešit úpravou cest a dodržováním všech zásad hospodaření. Při extrémních srážkách však ani lesní porosty nemohou v krátkém časovém úseku zadržet velké množství vody, které pak způsobí povodňovou vlnu na celém toku. Zde je velmi důležitý stav koryta a dostatečný prostor k rozlití vody.

Klimatické podmínky

Z hlediska makroklimatického představuje VÚC Chřiby nejchladnější část Středomoravských Karpat, když jej ve vrcholových partiích (kolem 500 m n. m.) reprezentuje mírně teplá klimatická oblast MT 9 (podle Quitt, E; 1971) s průměrnými teplotami vzduchu od - 4°C (v lednu) do 17 - 18°C (v červenci).

Povrchové a podzemní vody

Zájmové území tvoří pramennou oblast pro několik drobných vodotečí, do řešeného území přitéká pouze páteřní Medlovický potok. který také zajišťuje odvodnění celého údolí katastru obce, v oblasti Stříbrnických pasek pramení jeho dva levostranné přítoky.

V zájmovém území také dochází k pozitivně hodnoceným akcím - budování rybníků a retenčních nádrží. Obnova rybníků má v současné době kromě významu hospodářského (chovu ryb), významu rekreačního, zejména plnit význam protipovodňový. V dřívějším období často docházelo vlivem špatné struktury krajiny a přívalových dešťů k záplavám právě v místech středních toků řek a potoků.

Kvalita povrchových a podzemních vod

Zásobování pitnou vodou je převážně řešeno z místních zdrojů – prameniště s jímacím zařízením v lesních porostech u Osvětiman. Zdroj Osvětimany slouží k zásobování pitnou vodu pro své nejbližší okolí (2/3 katastru obce je v pásmu ochrany zdrojů pitné vody). Kvalita zdroje je velmi dobrá bez jakýchkoliv úprav, mimo dezinfekci. Jímací území je v lesních porostech, kde při dodržování všech zásad hospodaření v lese nejsou vážná rizika znehodnocení zdrojů.

Podzemní vody (mimo výše uvedené jímací zařízení) mají malou vydatnost. Jsou to především puklinové a vrstevné zdroje. Jejich vydatnost často kolísá během roku. Podzemní vody v oblastech budovaných neogenními sedimenty s překryvy spraší jsou velmi často kontaminovány látkami pocházejícími ze zemědělské výroby a organickým znečištěním.

Kvalita vody v povrchových tocích je rozdílná podle úseků vodních toků. Horní úseky toků a pramenné úseky v Chřibech a na jejich okrajích mají velmi dobrou kvalitu a slouží převážně jako chovná pstruhová pásma a pstruhové vody. Úseky toků protékající intenzivně zemědělsky užívanou krajinou mají velmi často upravené koryto s narušeným nebo zničeným břehovým porostem. Voda je eutrofizována a znečištěna látkami splachovanými ze zemědělských ploch. Nejvíce znečištěné jsou především úseky vodních toků procházející obcemi a úseky pod zástavbou sídel. Koryta jsou značně upravena, velmi často bez břehového porostu. Do vodních toků odtéká řada splaškových vod. Situace se postupně lepší s budováním ČOV. Limitujícím faktorem je však značně poškozená samočistící schopnost v těchto úsecích. Výrazné znečištění vody se zde projevuje zejména v letních měsících při nízkých průtocích.